Dnes přinášíme rozhovor s Donem, podrádcem družiny bobrů.

Ahoj Done, začneme trošku tradičně. Co vlastně teď studuješ za školu?
Jsem teď v prváku šestiletého gymnázia na Vejrostce v Bystrci; je to třída se zaměřením na angličtinu.

Jak dlouho už chodíš do oddílu?
Celkem osmý rok – tři jsem strávil ve Vlčatech, v Traperech si právě užívám pátý rok jako člen.

Na co jiného kromě školy a skautu obětuješ svůj drahocenný čas?
No, rád se proháním na kole, hodně chodím lézt nejen na stěnu, dál taky hraju na saxofon a surfuju na internetu…

Co tě na lezení tak baví?
Super na tom je, jak se člověk bojí. Je to docela nebezpečný a to je na tom to nejlepší.

Takže máš rád trošku vzrůšo a zvýšenou hladinu adrenalinu v krvi. Zpět k oddílu: Letos chodíš na rádcovský kurz – co nového už ses tam naučil a jak to hodláš využít u Traperů?
Novýho jsem se nenaučil skoro nic, ale hodně jsem si osvěžil věci, který už jsem věděl – třeba všechno týkající se přírody, rozdělávání ohně, atd.

Láká tě rádcování? A myslíš, že bys zvládl rádcovat třeba už teď od května nebo na táboře?
Určitě mě to láká, bude to zase něco novýho. Ale teď bych rádcovat nezvládl – musím si na to pořádně odpočinout; to je přesně to, co hodlám o letních prázdninách dělat.

A jak dlouho bys chtěl jako rádce vydržet, až konečně začneš?
Tak nad tím jsem ještě nepřemýšlel – asi podle toho, jak to budu všechno zvládat. Pak se uvidí…

Vzkázal bys něco čtenářům Almary? Třeba nějaké životní moudro nebo tvoje motto, kterým se řídíš.
Nedávno taťka řekl takový krásný heslo, který se krásně hodí na Trapery: „Hrabe vám? Přijďte k nám!“