Základní cíl skautingu můžeme s trochou nadsázky formulovat jako všestrannou výchovu člověka podle zásad humanismu. Nejsme tedy jednostranně orientovaným sportovním kroužkem či lidovou školou uměleckého zaměření. Nejsme ani hnutí, orientované na některé náboženské vyznání. Světová skautská organizace, jejímiž jsme členy, má ve své preambuli (rozuměj úvodní ustanovení, sečtělí čtenáři prominou) napsáno, že skauting má přispět k výchově mladých lidí tak, aby byly rozvíjeny jejich schopnosti: tělesné (všestranný fyzický rozvoj), rozumové (intelekt, znalosti a dovednosti), sociální (komunikace s okolím, spolupráce v rodině, oddíle, veřejná prospěšnost) a duchovní. Jak toho všeho dosahujeme? Vybudovali jsme si výchovný systém, mnoha lety propracovaný a odzkoušený. Dokonce tak dobrý, že jej od nás kopíroval kde kdo, včetně Pionýra. Jeho naplňování je naším hlavním, nosným programem. I tak zbývá dosti prostoru na individuální zaměření a přání oddílů. Výchovný systém pro nejmladší generaci (Vlčata a Světlušky) i o něco starší Skauty a Skautky je rozdělen na několik skupin, kterým říkáme prvky:

IDEA – zprostředkovává náhled na hlavní ideové prvky skautingu, reflektuje tedy cíle především z duchovní a sociální oblasti. Jejich jednoduché shrnutí je v Heslu a Zákonu, později ve Slibu. Seznamuje se s jednoduchou podstatou Dobrého činu a jeho naplněním v každodenním životě. Skautský oddíl pomáhá udržet správný kurz.

OBČANSTVÍ – sleduje cíle v oblasti sociální, především seznamování se s principy a formami občanské společnosti, která je v našich současných podmínkách reprezentována Státem, jeho znaky, symboly, představiteli a základní funkčností. K tomu přistupuje pohled na okolí, znalost bydliště, oddílový kolektiv a rodinu.

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ – seznamuje s fungováním přírody okolo nás, jejích zákonitostí a škodlivých vlivů. Učíme se vztahu k přírodě a šetrnému zacházení s přírodními zdroji. Pro skauting má příroda zvláštní význam v tom, že pobyt v ní je jednou z hlavních metod výchovy.

ZDRAVÍ – učí poznávat své tělo, řádně o ně pečovat a zachovávat si vlastní zdraví. Poznávat zdravý životní styl, především kritiku známých neduhů (kouření, alkohol, drogy, toxické látky a podobně). Učíme se základy první pomoci pro sebe i druhé jako přípravu na neočekávané situace života.

SKAUTSKÉ ZNALOSTI – seznamuje se zvyky a symboly skautského prostředí, poznávání organizace a jejich vnějších forem a tradic (kroj, pravidla, deníky…)

SKAUTSKÉ DOVEDNOSTI – podobně jako u znalostí, ale se zaměřením na praktické dovednosti. Učíme se uzlovat, rozdělávat oheň, žít v přírodě, být soběstační a umět si poradit ve většině životních situací .

KULTURA A SPORT – rozvoj ducha i těla. Nepotřebujeme ale dělat gladiátory či vrcholové muzikanty. Prostě sportujeme z přirozenosti a muzicírujeme sobě pro radost, především zpěvem a tlučením do kytar.

Dalším způsobem uspokojení přirozené ctižádosti jednotlivce jsou odborné zkoušky, zvané odborky. Jejich dosažení předpokládá hlubší projevení znalostí a schopností v nějakém oboru, kterých je celá paleta. Odborky jsou zaměření sportovního, uměleckého, přírodovědného, praktického i všeobecně naučného. Kdo chce, ten si vybere. Získané úlovky pak zdobí rukávy kroujů a jsou postrachem maminek, přišívajících je po nutném praní krojové košile.

Pilířem našeho snažení je dodržování skautského Zákona a Slibu. Snažíme se to dělat neokázalou a nevtíravou cestou. Mocnější než zákazy a velká slova je osobní příklad. Za dlouhá léta působení v oddíle od Vlčat až po Rovery se tyto věci mají dostat „pod kůži“ a stát se přirozenou součástí jedince. Jsme si taktéž vědomi, že život není ideál, a každý občas zakolísá. Je pak dobré mít jasný orientační bod v Zákoně i Slibu, rozpoznat Dobro a Zlo lépe něž v pohádkách. Podpora kluků či holek z oddílu, ze kterých se často stávají doživotní přátelé je také věc, která se ocení s přibývajícím věkem a problémy. Velmi často umísťují rodiče bývalých skautů svoje děti právě do této organizace, protože vědí, co jim může pro život dát.

Charakter a hlavní zaměření junáckých oddílů a středisek se ovšem postupně rozrůznilo. Některé oddíly výrazně preferují službu veřejnosti a lze je více pozorovat při akcích pro širší veřejnost. V našem středisku se podle své dlouholeté tradice zaměřujeme především na pobyt v přírodě, v míře co nejvyšší. Tomu je přizpůsobena větší část našeho programu včetně způsobu letního táboření. Myslím, že i v silné konkurenci takových oddílů máme slušnou pozici a pověst, kterou hodláme do budoucna udržet.