Přijde doba, kdy člověk úplně ovládne svět a bude se snažiti vniknouti do tajů díla Bohů, aby i chod země ovládl.

A vidím, jak podmaní si všechna zvířata, aby člověku sloužila, a jak zachytí vzduch, vodu i slunce. Vzduch, aby za něho pracoval, vodu, aby jemu nesmírný užitek dávala, a slunce, aby v dobách dešťů a sněhů jasem a teplem obydlí zpříjemňovalo.

A v tom čase se nespokojí člověk ani s tím, že zneužije díla Bohů pro sebe, ale vytvoří umělá zvířata, aby i tato jemu podmaněna byla, a člověk vytvoří něco, co předčí svět i člověka.

Vidím ono divné zvíře, vytvořené z různých kusů kovů člověkem. Místo nohou divné obruče, místo těla kus lesklého kovu a místo hlavy jakás křídla.

Toto člověkem umělé zvíře, sluncem a vodou živené, utíká rychle po zemi, že síla větru mu nestačí, pluje po mořích, že i před dopadem vln se zachraňuje, a letí v oblacích rychlostí supa.

Člověk pak tvorbu svou, již silou svou a rozumem k výkonu donutil, ovládající, říditi bude celý svět a všechno co na tomto světě jest: slunce, déšť, vítr  i oblaka.

Nebude však člověku stačiti ani tento svět, a proto s nářadím, mi dnes velmi podivným, bude se snažiti odletěti z tohoto světa a tam někde, kde jen vůle Boží jest, zkoumati, zda cesty lidstva, světa i hvězd pozměniti by mohl. To vše se mu vyplní, avšak pak vskutku, pravím vám, přijde věk zkázy a utrpení. Tehdy přijde čas a výtvor se vzbouří. V té době světy zhynou v ohni a žáru a neobrodí se, než východem starého slunce. Tak se staniž! Očekávejtež znamení! Jaká znamení to budou, ohlašuji vám: ponejprv zrudne nebe a vítr bude vřít.