Obrázek o táborové hře Atlantida si můžete udělat podle následujícího zápisu v oddílové kronice:

Nejdřív jsme přijeli a postavili jsme si stany. Jednou večer jsme šli na tajné místo, kde byl Silken a ten se nás zeptal, jestli chceme do Atlantidy, nebo ne. Tak jsme se rozhodli, že jo. Ráno jsme se probudili a uviděli jsme, že jsme v Atlantidě. Neměli jsme co dělat, a tak jsme přešli pod královskou gardu a tam jsme plnili různý zkoušky a jednou byly napadeny sousední ostrovy, a tak jsme je jeli zachránit. Až jsme je zachránili, tak jsme se dozvěděli, že unesli královnu. My jsme navíc zjistili (z tajných zdrojů), že náš velitel Gideo a jeden člen nejvyšší rady Mejlanz jsou zrádcové a taky, že pojedou na Karbonek. A tak jsme tam jeli a zachránili jsme královnu a jeli domů. Od královny jsme se dozvěděli, že už to tajemství mají a že nám pomůže jenom věštírna. A tak jsme šli do věštírny, ale ta nám moc nepomohla, roztrousila nám tu zprávu po okolí a tak jsme ji začali hledat. Bylo tam napsáno: „Rána do srdce Atlantidy, již způsobily za stovky let lopaty lidí toužících po zlatě, je příliš hluboká na to, aby ji někdo dokázal zachránit. … (nevíme) … za každou cenu! Zbývá jen pár dní a vše skončí v modré hlubině.“ A tak jsme usoudili, že musíme vymyslet plán. A vymysleli jsme, že je nějak pobijem a odletíme letounem. Ale to není tak snadný, protože nemáme krystal. Našli jsme ho v královské zahradě. Ale Gideo a Mejlanz už obsadili palác! A co bude teď?

Do oddílové kroniky zapsal: Lister

Na závěr zbývá dodat, že všechno samozřejmě dobře dopadlo, protože Atlantida se sice potopila, ale její tajemství i vlastní životy jsme zachránili a nakonec jsme se vrátili zpět domů do 21. století. Nejvíc tajemství zachránili MODŘÍ a bodování jednotlivců dopadlo takhle: