Ráno jsme se probudili a šli na rozcvičku. Po snídani byl sněm, na kterém jsme se dověděli, že máme jít na Fořtmistrovku. Tam byla scénka: Celému Společenstvu byla hrozná zima, když se snažili překonat Caradhras. Však ani Gandalfův oheň, který pomocí své hole a kouzel zapálil, nepomohl. Spolu se Společenstvem jsme se museli vrátit cestou plnou překážek. Elfové, lidé a trpaslíci museli malé hobity přes tyto nástrahy Mlžných hor přenést. Nejtěžší mi přišlo přecházení kůlů zabušených do země – nesměli jsme se dotknout země a museli přejít jen po malých kůlech. Naštěstí jsme to všichni zvládli. Doběhli jsme do tábora, tam jsme zjistili, že musíme jít na dvojdenní výpravu.

Vyrazili jsme – všichni hobiti. Oběd jsme si dali u rybníka v Sedle a hned nato jsme hráli hru, při které jsme museli vzít opalovací krém „Velkému Cárlovi“. Pak nás dohnal Darwin a my zjistili, že jsme mu omylem snědli oběd. Tak jsme sešli do Sedla, kde se Darwin najedl, a my si dali ledňáka. Šli jsme pak dlouho do kopce a utábořili se v lese na Hamerském vrchu. Po večeři jsme měli vlčecí poradu, „poradní skálu“, a povídali jsme si až do večerky.

Ráno jsme se probudili ve stanech a zjistili, že než bude snídaně, musíme přejít můstek přes Khazad-dûm. Na skále jsme museli přelézt lanový můstek, byli jsme ale jištěni, takže žádný strachy, třeba Jáša z lana spadl, ale byl dobře jištěný. Na snídani byly rohlíky s nutelou. Sbalili jsme se a museli už jít zpět do tábora. Trochu jsme spěchali, a tak jsme traperům omylem sebrali pomazánky na chleba. Večer nás v táboře čekal zasloužený odpočinek.