Jsi‑li čtenář nepocházející ze Společenstva, čti tento zápis o dni prvním a obeznam se s tím, jak příjezd probíhá.

Jsi‑li čtenář znalý této části putování, věz to i nadále a tyto pindy s klidem přeskoč až na den třetí, neboť den druhý bývá mnohdy ještě nudnější a rutinnější omáčkou. Nuže, jak to tedy bylo …

Dostali jsme pozvánky na oslavu 111. narozenin slavného hobita Bilba, měli jsme pokyn se shromáždit 29. června v 8.30 ráno u hlavního nádraží v Brně. Gigantickou mořskou želvou od ČD jsme dorazili do Šedých přístavů a na svých ořích do Hobitína. Zklamání však přišlo záhy po příjezdu; pokoje pro hosty nenachystané, žádné občerstvení, prostě nic…

Tak jsme se tedy začali zabydlovat a dojídat jídlo, které jsme si vzali na cestu. Na večer už si nás místní kuchtík všiml, takže jsme si dali do nosu. Po postavení si obydlí jsme se do nich museli také nějak nastěhovat. Věci, které nám byly dovezeny z Brna, nám nosiči naházeli do jakési směšné místnosti připomínající mučírnu nebo hladomornu. Legendární Dno Pytle však splnilo naše představy a my do něj přispívali s úsměvem a radostí. Hádejte, co dál hobiti nezapomněli postavit… Kuchyň samozřejmě. Jak jinak, jsou to přece hobiti…

Zpět k ubytování; bydlelo se ve stavbách připomínajících rotační kužel a nábytek byl zhotoven z postele z IKEI, banánových beden, plátěného kapsáře vlastní výroby, podlážek a krbu uprostřed. Po namáhavém dni jsme se nadlábli hobitích pochoutek a zalehli na kutě, protože další den bylo potřeba nerozvinutý Hobitín inovovat.