Na schůzi při úsvitu slunce jsme se sešli. Byli jsme Římané, kteří odcestovali koňským spřežením k obrovskému jezeru zvanému přehrada.

Tam nastal výstup. A jeden problém. Někdo z nás byl vrah a měl úkol všechny vyvraždit. Otázkou ale bylo, kdo to byl. Když jsme šli do kopce nad přehradu, byl jsem zabit podlým vrahem (tohle píše můj duch) a nikdo se to nedozvěděl. Po cestě bylo jakési značení a byl na něm zajímavý příběh z budoucnosti o „Radioaktivní květince a mechanické včelce“. Na visutém kopci jsme měli přestávku a závodili jsme o nejvyšší věž vytvořenou z toho, co nalezneme v lese a co máme. Při odchodu kolem nás projela skupina jezdců a v čele jel známý herec Vydra. Znovu jsme se začali navracet k jezeru a stavili jsme se k hradu Veveří střežícímu tyto rozsáhlé vody. Mezitím zemřelo dalších mnoho bojovníků. A za mostem přes jezero zůstali už jen tři lidé. A po svačině se problém hned vyřešil, vrah vyzabíjel zbytek. Poté jsme už jen chytali vzdálenou zprávu a rozdělili jsme se na dvě města, která se neustále bombardovala. Potom už jenom naše duše odcestovaly do nebíčka či do peklíčka.