Proč se některé tradice ruší! Obzvlášť, když to jsou dobré tradice, ano, mluvím o včerejším brzkém vstávání po 24hodinovce. Byli jsme podle vzbuzeni v 7:30. Nicméně mohu konstatovat, že zbytek dne byl odpočinkový.

Na snídani byla jáhlová kaše, která se setkala se smíšenými reakcemi, jinak řečeno se tábor rozdělil na dva tábory, jedni ji nesnášeli (např. Chan-kin) a druhým nevadila (např. já osobně). Nutno podotknout, že Chan-kin je mongolec a tudíž by nejradši jedl jen koně.

Ranní sněm poté proběhl bez problémů, jenom Víťa měl místo kroje svoje pyžamo (vypadá jako latex, všichni ho, bohužel, známe), jestli chce Blesk udělat článek o našem táboře, tak tohle je matroš pro titulní stranu. Ale na sněmu jsme zjistili také to, že dopoledne si budeme zkoušet své scénky a vyrábět zbraně.

Tak tak jsme začali zkoušet a už se ozvalo volání na sněm. Tak co jako, máme si to vyzkoušet nebo ne? Zkouška neproběhla, ale stejně by tomu nepomohla, Oscara už jsme měli dávno v kapse.

Pak tedy započala výroba zbraní. Vyráběli jsme si malé zbraně, které střílely špejle. Princip byl takový: špejle (od teď už pouze projektil) jest hrubou silou zatlačena do kovového tunýlku, aneb tyče od stanu, ještě hrubší silou je spolu s gumou zajištěna kolíčkem a pak již stačí jenom uvolnit kolíček. Projektily létají zásadně křivě a za letu co nejvíce zatáčí. Z výroby vyšly velice rozdílné kusy, od prken s gumou, přes dvouhlavňové zrůdy, až po Rolfův námořní kanón.

Poté proběhl oběd. Sokol zde předvedl mistrovský výkon, dávám 10/10 (IGN). Když jsme předváděli Radě Fremenů (po obědě) naše scénky, vypadali vzrušeně, pobaveně, znechuceně až polomrtvě. Ale rozhodli v náš prospěch, aby taky ne, měli tam tři oskarová díla. Až teda na Geda, ten se rozhodl rozpoutat občanskou válku, museli jsme tedy do boje. Vzali jsme si své nové zbraně a vydali se na bojiště. Boj byl nerovný (pls fix lifes, too many for kids), po nějaké době jsme zvítězili. Největším problémem se ukázala být munice, zde několik výtek:
a) Bylo jí málo.
b) Špejle bez hrotů lítají asi jako pštrosi.
c) Lidi, co dělali krátké / dvojité špejle, by měli hořet na hranici.

Po bitvě jsme „zpívali“ ve sněmáku a tím skončil tento den.

A tím končím i já.